Během tisíciletí užívání psychoaktivních látek lidé vymysleli všemožné způsoby jejich aplikace. Zdá se, že každá kultura měla nějaké preferované, které upřednostňovala před ostatními. Původně mi toto téma přišlo jako příliš jednoduché, ale postupně jsem pochopil, že způsob aplikace psychedelik přináší naprosto zásadní rozdíly v prožitcích a že je potřeba toto téma alespoň „nakousnout“…
V zásadě existují tyto hlavní způsoby podání psychedelik – ústy, kouřením, šnupání či foukání do nosu, injekčně, aplikace formou klystýru, aplikace vtíráním směsi do kůže. Nejrozšířenější jsou pravděpodobně kouření a konzumace ústy ale jejich účinky se naprosto zásadně liší. Nejnázornější je to na příkladu DMT – pokud ho člověk vykouří, prožije velice rychlý, intenzivní až zahlušující trip, který trvá obvykle jen 5 až 10 minut a zhruba do půl hodiny stav úplně odezní, ale prožitek jím může tak otřást, že jej bude muset integrovat i několik týdnů či měsíců. Případně si ho později kvůli jeho intenzitě vůbec nemusí pamatovat… Oproti tomu orálně podané DMT s MAO inhibitory v podobě nápoje ayahuasca navodí několikahodinový trip, se kterým se dá mnohem lépe pracovat.
Velice podobné je to prý i s šalvějí divotvornou (Salvia divinorum). Pokud člověk vykouří například silný extrakt z této rostliny, prožije velice zahlušují a matoucí zážitek. Je to stav nesrovnatelný s jinými psychedeliky, protože dotyčný si při něm vůbec není jistý co je reálné a co ne, neví prý mnohdy jestli něco doopravdy udělal nebo měl pouze dojem, že něco dělá apod. Také vize prožité v tomto intenzivním krátkém tripu jsou prý obvykle příliš ohromující, příliš zahlušující ale jiným způsobem než třeba s DMT.
Salvia prý obvykle dává prožít velice sofistikované a komplexní vize, jako například vize zvláštních světů, ale informace takto předaná je tak ukrutně zhuštěná, že je pak nad ní nutno ještě velmi dlouho rozjímat, aby se dalo pochopit co to člověk vlastně prožil. Oproti tomu klasický domorodý mexický způsob používání Salvie spočívá v pomalém žvýkání čerstvých listů, takže celý prožitek se roztáhne do několika hodin a lze ho během této doby lépe pochopit a zpracovat.
Mám dojem, že úplně stejné to bude i s konopím. Lidé ho nejčastěji kouří, aby dosáhli intenzivního silného prožitku, ale kouření konopí bývá často spojováno s různými psychickými problémy a zdá se, že to není jen protidrogová propaganda. Naopak v kontextu výše zmíněných zkušeností s kouřením DMT či Salvie to dává smysl. Jiní lidé naopak pečou různé konopné sušenky či konzumují konopné „máslo“ a ti naopak hovoří o dlouhém mnohahodinovém stavu, který se dá daleko lépe prožít a zpracovat.
A v Indii z konopí tradičně připravují psychoaktivní nápoj „Bhang“ – je prý to součást hinduistické náboženské tradice. A i když užívání konopí je jinak v Indii zakázáno, tento nápoj je prý pro jeho dlouhou tradici úřady tolerován. Obsahuje THC, ale jeho účinek je pozvolnější a delší, než při kouření konopí. Je to vlastně i důkaz toho, že psychoaktivní látky byly po tisíciletí součástí náboženských obřadů a tradic…
Zkoušel jsem se na ptát různých lidí na jejich názor ohledně různých způsobů podávání psychoaktivních látek, ale ukázalo se, že nad těmito rozdíly obvykle moc neuvažují a prostě dělají to „co dělají všichni“. A když jsem toto téma zveřejnil na Facebooku, rozvinula se okolo něj zajímavá diskuse.
Ukázalo se, že řada lidí si je vědoma toho, že spálením se zásadně transformuje energie rostlin a označovali tento způsob konzumace většinou za „maskulinní“ – že se jím zvýrazní „mužské energie“ dané rostliny. A prožitek se pak zřejmě dosti podobá „mužskému sexuálnímu orgasmu“ – tedy je velice intenzivní a krátký a zahlušující. Dnes oblíbené vapování je zřejmě šetrnější k energiím rostliny a prožitek má trochu jinou kvalitu než při kouření. Ale reakcí od lidí užívajících vapování bylo málo, proto je těžké to nějak zobecnit…
Kdežto konzumace ústy a trávení dané látky je prý více „femininní“, zvýrazňuje „ženské energie“ dané rostliny a prožitek má zřejmě kvalitu „ženského sexuálního orgasmu“ – tedy pomalý nástup, nejsilnější část je ale dosti dlouhá a pak pomalé doznívání…
Každý si musí sám rozhodnout jaký prožitek mu lépe vyhovuje, ale osobně mi kouření jakýchkoliv látek nevyhovuje. A pokud se někdo naprosto nezkušený rozhodne experimentovat s psychoaktivními látkami, také bych mu velice doporučoval nekouřit je – a rozhodně se nepokoušet hned na poprvé o prožitek s „žábou“ – to už by mohlo dopadnout ale opravdu špatně…
