Hodně lidí hovořilo během sdílení o svých špatných zkušenostech s alkoholem. Jedna žena léčitelka řekla, že lidé si neuvědomují, že je to „silová látka“, která dokáže vyextrahovat „esenci“ z bylin. U lidí obvykle spouští schované, potlačené emoce, tedy třeba i agresivitu. Lidé tyto emoce v běžném vědomí potlačují právě proto, že si s nimi nevědí rady. Pod vlivem alkoholu jim už pak vůbec nedokáží čelit. Zdůrazňovala, že je nutno přistupovat k alkoholu jako k léku a chápat, že je to opravdu extrémně silná látka.

Několik lidí, hlavně mužů, hovořilo o tom, že až díky prožitkům s psychedeliky nebo v holotropním dýchání se jim podařilo přestat s nadměrným pitím alkoholu. Přičemž pár z nich prohlásilo, že do té doby s tím měli veliký problém, že byli v podstatě silní alkoholici. A u některých z nich se prý tyto problémy táhly v jejich rodinách už po několik generací. A až teprve oni byli schopni s tím něco opravdu udělat. Přičemž prožitky v rozšířeném vědomí byly tím nejdůležitějším, co jim pomohlo.

Jeden muž hovořil o tom, že měl období kdy kvůli svým problémům velice propadal alkoholu, prý se mu doslova líbil pocit „být bez sebe“. Opakovaně se „spíjel úplně do němoty“, aby nemusel myslet na problémy, které ho trápily. Ale po takových úletech pak vždy měl velice silné deprese. Z této závislosti ho vyléčil trip „na žábě“, při němž prožil cosi jako „exorcismus“ – hlubinnou konfrontaci se svými strachy a špatnými vlastnostmi. Změna, která díky tomu nastala, pak znamenala naprosto zásadní obrat v jeho životě a dnes už přistupuje k alkoholu velmi obezřetně.

Jeden muž popsal své pocity z alkoholu tak, že stále cítil, že stojí na okraji něčeho krásného a velkého, ale nemohl jít dál. Ale on velice silně chtěl „jít dál” a tak pil stále znovu a znovu a nemohl přestat. Až teprve hluboké prožitky rozšířeného vědomí mu ukázaly to, co stále hledal. A zároveň ale pochopil, že alkohol mu to nikdy nemohl dát. Také řekl, že od svého psychologa slyšel myšlenku, s níž se plně ztotožňuje – že existuje mnoho lidí, kteří skrze alkohol něco hledají, ale nikdo tam nikdy nic nenašel. A dodal, že teprve až díky psychedelikům a holotropnímu dýchání doopravdy našel to, co hledal.

Další muž popisoval, že při tripu mu houbičky ukázaly hodně špatných variant jeho života jak by dopadl, kdyby dál nezřízeně pil alkohol. Tyto prožitky se mu opakovaly stále dokola a tak hluboce ho zasáhly, že pak tvrdě pracoval na ukončení své závislosti na alkoholu. Protože nechtěl, aby se některá z těch možností naplnila.

Všichni tito lidé také hovořili o tom, že nyní již pracují se stavy rozšířeného vědomí i v meditacích a prý už vůbec nepijí alkohol a nebo jen velmi výjimečně. Také pochopili, že dřív si připadali jako „nepatřiční a nedostateční” a ovládaly je různé strachy a úzkosti. Kdežto rozšířené vědomí jim ukázalo zcela nový náhled na jejich život a díky tomu dnes chápou sebe i alkohol a jeho účinky úplně jinak.