Archetypům se u nás doma věnuje intenzivně hlavně naše dvacetiletá dcera Veronika, protože je používá pro vytváření postav pro své literární příběhy. Hodně ji v tomto směru ovlivnila svými přednáškami Becca Tarnas, dcera Richarda Tarnase, který bude také jedním z lektorů v rámci Grof Legacy Training. Jenže, jak to tak bývá, v knihách a přednáškách jsme opakovaně naráželi na rozdíly v popisech pramenící z různého nahlížení těchto otázek jednotlivými autory. Pochopitelně, že nejdříve je vždy třeba pročíst si různé texty, aby člověk „znal teritorium” a tudíž chápal co mu pak rozšířené vědomí bude ukazovat. Bez této přípravy to opravdu nejde. Na druhou stranu je pak ale také potřeba chápat, že to co člověku rozšířené vědomí ukáže k danému tématu, je hodně zaměřené na to, co právě on potřebuje pochopit. Takže i následující popisy prosím berte opět jen jako náš specifický úhel pohledu. Tedy je nahlížejte jen jako inspiraci pro své vlastní hledání.
Nejzákladnější otázka, která souvisí s archetypy, je zřejmě rozdělení na femininní a maskulinní princip. V této věci jsme v literatuře našli různé úhly pohledu. Někdo chápe toto rozdělení hodně biologicky a proto je označuje jako „ženský” a „mužský”, ale to nám přišlo příliš zjednodušující. Proto biologicky znějící názvy nechceme používat. Známe totiž řadu žen, které mají v sobě i silnou maskulinní složku. A také známe dost mužů, kteří projevují velmi silně svou femininní část. Takoví lidé to pak obvykle mají v životě obtížné, protože nezapadají do typických vyhraněných genderových rolí, tak jak je většinová společnost v současné době obvykle definuje.
V rozšířeném vědomí jsme dostali zajímavé odpovědi. Podle nich tyto základní archetypální principy sice v zásadě souvisí s biologickými principy, ale ne s těmi konkrétními ale spíše s obecnými biologickými principy. Biologové popsali, že prvotní životní formy, které se vyvinuly v pradávných oceánech, byly samičí a rozmnožovaly se partenogenezí. Dosud mají ženy latentní schopnost partenogeneze. Vajíčko sice obsahuje jen polovinu chromozomů, ale současně s ním se uvolňuje tzv. polární tělísko, které obsahuje onu chybějící druhou část. A v literatuře existují popsané případy, kdy prý došlo k opětovnému splynutí vajíčka a polárního tělíska a tedy k početí partenogenezí.
Potomek, který takto vznikne, je samozřejmě geneticky shodný s matkou. Takže u tohoto způsobu rozmnožování se pak změny v genomu šíří pomalu a jsou vyvolány především vnějšími vlivy. Tento vliv okolí na genetický kód studuje obor nazvaný „epigenetika”. A momentálně je to v oblasti genetického výzkumu velký „hit”, protože obrovské naděje vkládané do rozklíčování genetického kódu se nenaplnily a ukázalo se, že samotný genetický kód nestačí na vysvětlení mnoha zásadních otázek týkajících se dědičnosti.
Ale tato pomalost změn v genetickém kódu se zřejmě později ukázala jako příliš limitující pro další vývoj, a tak se pak objevili na scéně života samečkové. Ano, pánové, objevili jsme se ve vývoji později. Příběh stvoření v bibli, v němž je nejdříve stvořen muž, je tedy „poněkud nepřesný”. Dosud je možno tuto výše popsanou historii života vidět na vývoji lidského plodu. Všechna embrya mají nejdříve ženské pohlaví a obecně je i chemické prostředí v děloze nastaveno příznivěji pro ženská embrya. A teprve později se některá embrya změní na mužská. Není se co divit, že tento objev byl muži biology dost dlouho ignorován.
Úkolem samečků bylo celkově zvýšit pestrost geneticky i dějově. A k tomu účelu mají nejen patřičné orgány, ale hlavně jiný způsob uvažování. Popsal jsem to v jiném svém textu o rozdílech mezi typicky ženským a typicky mužským vědomím. Detaily tu teď nebudu probírat, protože vyplynou z dalšího povídání. Tohle všechno jsem ale musel předeslat, protože odpověď na to jak chápat rozdíly mezi femininním a maskulinním principem, kterou jsme v rozšířeném vědomí dostali, byla založená právě na tomto.
Holotropní seance nám opakovaně ukazovala, že femininní princip je založený spíše na udržování současného stavu, přičemž jeho cílem je zajistit šťastný život co nejvíce bytostem okolo. Tedy stejně jako uvažování typické ženy je „roztažené do šířky” a je schopna zahrnout do svých úvah mnoho komplikovaných souvislostí a rozvažovat akce s ohledem na štěstí a dobro všech zúčastněných a s ohledem na minulost i budoucnost a také s ohledem na emoce. Všechny změny se proto femininní princip snaží dělat spíše pomaleji, právě s ohledem na mnoho bytostí okolo.
Naopak maskulinní princip je úzce zaměřený a soustředěný na jeden cíl a snaží se v něm dosáhnout co nejrychlejšího a největšího pokroku. Typický muž tedy uvažuje přesně takto – soustředí se na jeden problém, ten se snaží vyřešit co nejlépe ale většinou při tom trpí tunelovým viděním světa a má tendenci myslet si, že právě toto jedno řešení šmahem řeší vše. Maskulinní princip tedy přináší do genetiky i do vývoje výrazné změny, ale pokud tyto změny nejsou vyvažovány femininním principem, tak může způsobovat velkou nerovnováhu. Což vidíme názorně v současném světě, ve kterém výrazně dominuje maskulinně orientovaný způsob uvažování. Maskulinní princip je také silně soutěživý – což rovněž vidíme kolem sebe. Ideálem by byla rovnováha mezi oběma principy a jejich partnerský, navzájem se doplňující vztah.
Každopádně je ale nutno mít na paměti, že jde o archetypální principy, které nemají nutně souvislost s biologickým pohlavím. Proto vedle vyhraněně femininních žen existuje i řada žen s výrazně maskulinními energiemi a vedle vyhraněně maskulinních mužů existuje také mnoho mužů s výrazně femininními energiemi. A také samozřejmě existují jak muži tak ženy s dosti vyváženým poměrem obou principů. Tito poslední jsou obvykle pro ostatní nejhůře pochopitelní, protože podle okolností se mohou projevovat různě.
Tolik k našemu holotropení na téma femininní a maskulinní princip, které jsme vnímali jako základní krok k pochopení dalších archetypů, protože mnohé archetypy mohou mít jak femininní tak maskulinní podobu a podle toho se pak mohou výrazně lišit jejich projevy. Jak už jsem ale uvedl na začátku, berte toto povídání jen jako určitý úhel pohledu, jako příspěvek do diskuse o těchto tématech…
