Během života v dnešní moderní společnosti si postupně vytváříme různé zaběhané vzorce chování a myšlení. Nutí nás k tomu samotný způsob fungování naší civilizace, protože každý člověk v ní zapadá do jakési role. Jsme také k těmto rolím cíleně vychováváni. Prakticky všechna média nám nutí různé šablony, podle kterých máme fungovat. Celý náš „civilizovaný život“ je tak vlastně souborem různých vzorců, souborů stejných událostí a činností a chování, které tyto vyžadují. Ať už je to škola, práce, nakupování – jsou to všechno „zaběhané stereotypní programy“, které se dějí opakovaně velmi podobným způsobem a od každého se očekává, že se bude podle nich chovat.

Jak říkal Terence McKenna – je to bezpečné chovat se stereotypně, nic nás nemůže překvapit. Ale je to zároveň i špatně – to, že nás už nic nemůže překvapit. Proto čas od času pociťujeme potřebu z těchto zaběhaných vzorců vystoupit. Terence hovořil o tom, že aktivity, které takto u něj fungují jsou cestování, sex a psychedelika. Tyto aktivity narušují zaběhané vzorce, protože do života přinášejí něco nového. Terence McKenna pro to používal výraz „novelty“.

Bohužel v dnešní době se i cestování stalo většinou šablonovitou záležitostí. Zažijeme sice cosi nového ale většinou v mezích existujících vzorců naší společnosti. Také sex se stal v naší společnosti už určitou rutinou v rámci existujících šablon a řada lidí už má s těmito sexuálními stereotypy opravdu problém. Zdá se tedy, že pouze psychedelika dnes nabízí jedinou opravdovou možnost jak vystoupit z těchto stereotypů a nahlédnout na život z jiného úhlu pohledu.

Ale naše moderní společnost si už našla i svůj specifický způsob jak využít psychedelika k podpoře svého dalšího rozvoje – a to je „mikrodávkování“. James Fadiman, který se věnuje výzkumu mikrodávkování o tom hovoří velmi otevřeně – mikrodávkování je geniální způsob jak využít sílu psychedelik v naší moderní ekonomice. Díky mikrodávkování lidé se lidé stávají kreativnějšími a také snáze zvládají hektičnost našeho moderního životního stylu. Protože ten je dnes už tak šílený, že mnoho lidí je jím doslova „semleto“ a propadají depresím a dalším psychickým problémům.

Skutečné narušení zaběhaných šablon nám tedy nabízí pouze silné psychedelické tripy. Ale zároveň jsou pak tyto prožitky velmi náročné, protože se tím dostaneme mimo sféru „uznávaných a bezpečných společenských stereotypů“. Aby toto narušení šablon uvažování a chování mělo pro nás nějaký pozitivní význam, tak je potřeba vzít si z něj nějaké ponaučení pro svůj další život – něčím své dosavadní vnitřní „programy“ obohatit. Protože jinak si způsobíme jen vnitřní zmatek a rozpolcenost – staré programy nás už nebudou uspokojovat a budeme vnímat jejich nesmyslnost a bude nás přitahovat to „nové“. Ale jediné čeho bez patřičné integrace těchto nových zkušeností dosáhneme bude, že se „staré a nové“ od sebe ještě více vzdálí a budeme ještě více oscilovat mezi nimi. Může se tak snadno stát, že opravdu budeme mít problém žít v každodenní „stereotypní“ realitě, protože budeme chápat její „umělost“, ale zároveň si z psychedelických prožitků nevezmeme žádné hlubinné ponaučení. Proto je opravdu poctivá a hluboká integrace silných psychedelických prožitků tak velice důležitá.