Zdá se, že konzumace alkoholu není čistě „lidský vynález“. Pozorování ukazují, že i zvířata konzumují různé fermentované fermentované plody. V Africe existuje několik druhů palem jejichž plody plody obsahují hodně cukru a po dozrání v horkém klimatu rychle fermentují a obsahují pak prý až 7% alkoholu. Giorgio Samorini ve své knize „Animals and Psychedelics“ uvádí, že bylo pozorováno, že například sloni cíleně vyhledávají spadlé fermentované plody a konzumují je, případně je záměrně setřásají ze stromů. Jejich chování při vyhledávání plodů ukazuje, že si vybírají právě tyto fermentované kusy a snaží se jich zkonzumovat co nejvíc.

Tyto informace byly různě rozporovány, ale v zásadě pouze na základě toho, že „vědci něčemu nevěří“ nebo něco „považují za nepravděpodobné“. Našel jsem na toto téma pouze jedinou studii, ale ta ukazuje, že vědci v podstatě neví. Zatím totiž ani nevíme, jak vysokou aktivitu ADH (alcohol dehydrogenase) sloni mají. Pokud by ji měli nízkou a nebo pokud by plody obsahovaly nějaký ADH inhibitor, pak by jim stačilo k „opilosti“ hodně málo. Navíc autoři spekulují o možnosti, že i hmyz žijící v plodech může mít na slony psychoaktivní účinek – asi tak jako španělské mušky na člověka. Každopádně ale existuje více zpráv o tom, že sloni dokáží rozeznat „vůni alkoholu“. Na internetu je možno najít zprávy uvádějící, že sloni vtrhli do vesnice a v místním obchodě se vrhli na zásoby alkoholu a nebo v místní palírně „vyzunkli“ kvas připravený k pálení. Svědci popisují, že opilí sloni jsou velmi rozjaření, skáčou a vydávají neobvyklé zvuky a stádo opilých slonů může být pro lidi velmi nebezpečné. Navíc zprávy uvádí, že opilí sloni pak často usnou kdekoliv se jim zrovna zamane…

V západní kultuře panuje názor, že lidé vždy velmi holdovali alkoholu, stejně jako to děláme my dnes. Ale realita v minulosti byla jiná, než jak si to dnes lidé představují podle regálů v obchodech plných lahví alkoholu. V minulých staletích lidé neznali destilaci, takže čistý alkohol neměli k dispozici. Vyráběli pouze různá piva a vína, ale i ta se velmi lišila od nápojů, které v této podobě známě dnes.

V Britském muzeu v Londýně se snažili podle dochovaných artefaktů a starých textů zrekonstruovat pivo, které vyráběli staří Egypťané a své zkušenosti zveřejnili na internetu. Dnešní konzument by byl prý asi překvapený faktem, že stará piva obsahovala jen minimální množství „bublinek“ a vice se podobala dnešnímu vínu – moderní pivo je totiž uměle sycené kysličníkem uhličitým. Navíc se prý musela konzumovat hned jak skončila fermentace, protože se nedala uchovávat. Na starých vyobrazeních je prý možno vidět, jak lidé srkají pivo z fermentační nádoby pomocí dlouhých brček. Zdá se tedy, že takové starověké pivo byl poměrně vzácný nápoj.

Starověká vína se prý ještě více lišila od dnešních vín. Podle výzkumů molekulárních zbytků ve starověké keramice se zřejmě k hroznové šťávě do fermentace přidávaly i různé byliny, včetně různých psychoaktivních. Alkohol vznikající při kvašení pomáhal vyluhovat látky z bylin, takže výsledný nápoj zřejmě měl chuť slabě alkoholického bylinného likéru. Ale určitě neměl vzhledově ani chuťově mnoho společného s dnešním „vytříbeným“ a čistým vínem. Podle dochovaných informací se ve starověkém Řecku se používalo víno, které se muselo ředit vodou, protože čistý nápoj by prý člověka mohl po několika vypitých pohárech zabít. Ale i tak dokázali lidé vypít jen několik pohárů zředěného vína najednou. Toto zcela jistě nemohlo být vyvoláno jen alkoholem. Nápoj velmi pravděpodobně musel obsahovat i nějaké silné psychoaktivní látky vyluhované z přidaných bylin. Některé z nich mohou být ve vyšších dávkách jedovaté, takže ředění takového „vína“ vodou rázem z tohoto úhlu pohledu dává větší smysl.