Problematiku vědomí zesložiťuje i fakt, že existují rozdíly mezi mozkovou aktivitou „typického muže“ a „typické ženy“. Záměrně to píšu takto, protože jsem poznal mnoho žen, které se chovaly a přemýšlely výrazně „mužským“ způsobem. A naopak jsem potkal i mnoho mužů, kteří měli silně projevenou ženskou stránku osobnosti a jejich způsob přemýšlení se proto velmi blížil tomu, co je jinak typické pro ženy. Ohledně rozdílů ve způsobu myšlení mužů a žen existuje mnoho vtipů. Ale naštěstí díky možnosti skenovat aktivitu mozku metodou magnetické rezonance nejsme již v současné době odkázáni jen na ně. V této oblasti proběhla v poslední době řada výzkumů, které přinesly mnoho zajímavých výsledků.
První zjištění – muži obvykle používají až 7x větší objem šedé hmoty mozkové než ženy, ale ženy na druhou stranu používají až 10x více bílé mozkové hmoty než muži. Buňky šedé hmoty mozkové slouží pro zpracování informací a provedení akce kdežto bílá mozková hmota propojuje jednotlivá mozková centra. Čili toto zjištění vysvětluje, proč muži obvykle trpí „tunelovým viděním“, tj. jsou schopni řešit obvykle jen jeden problém, ne více najednou, zohledňují jen určité aspekty daného problému a když se zaberou do nějaké aktivity, tak – jak se říká – nevidí a neslyší a velmi často nejsou schopni postihnout širší souvislosti. Naopak ženy, díky tomu, že mnohem více aktivují propojení mezi mozkovými centry, jsou schopny snáze přepínat mezi řešením více problémů či je rovnou řešit současně a jsou schopny vidět i složité souvislosti mezi těmito problémy.
Druhé zjištění – velké rozdíly jsou také ve struktuře mozku. Ženy obecně mají větší hippocampus, tedy oblast, kterou současná věda považuje za centrum paměti. A mají také mnohem více mozkových propojení mezi hippocampem a ostatními částmi mozku. Jsou proto schopny absorbovat a zpracovat mnohem větší množství smyslových a emočních vjemů než muži. Čili to potvrzuje starou známou pravdu o tom, že ženy si všímají mnohem více detailů a celkového dění kolem sebe než muži.
Liší se také hemisféry u mužů a žen. Ženy prý mají až čtyřikrát více propojení mezi oběma hemisférami než muži, proto mohou obě hemisféry používat současně. Ženy také mají centra verbální komunikace obvykle v obou hemisférách, kdežto muži převážně pouze v levé. Čili to vysvětluje proč ženy používají mnohem větší slovní zásobu, když hovoří o osobách, místech, příbězích, prožitcích a proč jsou schopny hovořit mnohem více a déle. Muži nejen že mají fyzicky méně verbálních center, ale mají je i méně propojená s centry paměti a pocitů.
Rozdíly se dají shrnout i takto:
- Mozek mužů je obvykle vysoce specializovaný, muži se převážně soustředí na analýzu poměrně úzce ohraničeného problému, který pak řeší akcí. A k tomu používají jen omezené množství mozkových center.
- Mozek žen je zaměřen mnohem šířeji, ženy používají mnohem více mozkových center najednou a jsou schopny současně řešit velmi rozmanité problémy.
- Mužům nejvíce ze všeho vadí, pokud musí „přeskakovat“ mezi problémy, protože je pro ně přirozené hluboce se soustředit na jediný úkol. A během řešení tohoto jednoho problému dokáží dlouhé hodiny mlčet s minimem pohybu.
- Ženy naopak bytostně potřebují rozdělit pozornost mezi několik značně rozdílných úkolů a potřebují více komunikace a více pohybu.
- Muži obvykle informace chápou velice izolovaně jednu od druhé, kdežto ženy je potřebují propojovat do širokých souvislostí.
- Z pohledu žen jsou muži příliš logičtí (používají hlavně levou hemisféru), málo výřeční (mají méně verbálních center) a jsou příliš izolovaní od emocí (mají mnohem méně propojení mezi hemisférami i mezi mozkovými centry v obou hemisférách). A preferují omezená a lokální řešení.
- Z pohledu mužů jsou ženy příliš emocionální (mají mnohem více propojení mezi oběma hemisférami, proto mohou používat obě současně, tedy zapojují pravou-citovou hemisféru mnohem více), hledají příliš mnoho souvislostí (mají mnohem více propojení mezi hemisférami i mozkovými centry a mají mnohem větší mozková centra paměti). Preferují globální řešení zahrnující široké souvislosti.