Potní chýše

Potní chýše je velice pozoruhodným příkladem prastaré a velmi jednoduché techniky vedoucí k navození jiných stavů vědomí. Nevyžaduje od účastníků obřadu žádné speciální znalosti nebo schopnosti a je použitelná univerzálně – pokud nemá člověk nějaké zdravotní problémy. Já sám jsem se sice zatím žádné „pravé indiánské“ ceremonie v potní chýši nezúčastnil, ale v minulosti jsem chodil často do sauny nebo do tureckých či termálních lázní a tam jsem si užíval podobných změn vnímání a vědomí vyvolaných poměrně extrémními rozdíly teplot. Jen jsem si je tehdy ještě nespojoval s holotropními stavy vědomí a nenořil jsem se do nich tolik – prostě to pro mě tehdy bylo jen takové „příjemné a velmi do hloubky jdoucí vyčištění hlavy i těla“ a jen jsem to tak nechával „volně plynout“. Došlo mi to všechno až při čtení knihy „Garden of Eden – The Shamanic Use of Psychoactive Flora and Fauna, and the Study of Consciousness“, jejímž autorem je Snu Voogelbreinder. V knize se probírají různé způsoby dosažení změněných stavů vědomí a je tu zmíněna mimo jiné i potní chýše a její účinky.

Ale než se pustím do dalšího povídání, musím nejdřív upozornit, že praktiky, které budou dále popisované, mohou být potenciálně nebezpečné a existují už i případy úmrtí kvůli přehřátí v potní chýši. Proto tato technika není jen tak pro každého. V USA měl nedávno obzvláště velkou publicitu případ úmrtí 3 lidí během hromadné ceremonie v poměrně obří a zřejmě špatně postavené a velmi přeplněné potní chýši na několikadenním workshopu vedeném jakýmsi „new-age guru“. Takže než byste se rozhodli zkoušet nějaké takové aktivity, je nutno se dobře informovat jak o zkušenostech a pověsti organizátorů tak především o možných zdravotních rizikách – jsou podobná jako u saunování. Extrémní teplotní stres může také vyvolat epileptické záchvaty – pokud jimi trpíte a nebo k nim máte dědičné dispozice. Takže přistupujte k informacím uvedeným v tomto textu s rozvahou a kriticky a nepouštějte se „bezhlavě“ do žádných aktivit, dokud si nebudete jisti, že jste dobře posoudili možná rizika.

Potní chýše je v zásadě dřevěná konstrukce ve tvaru kupole, přes kterou se přehodí různé deky a plachty tak, aby se dala celá vnitřní prostora uzavřít a teplo neunikalo ven a je také žádoucí, aby uvnitř byla pokud možno tma. Doprostřed chýše se donesou rozpálené kameny, polévají se vodou, případně se přihazují různé byliny a v takto vyvolané extrémní horké a vlhké atmosféře pak nastává pocení a meditování a zpívání a bubnování a noření se do změněných stavů vědomí. Na YouTube je také možno najít různé „zpěvy pro potní chýše“. Nemohu posoudit nakolik jsou autentické, ale v zásadě mám dojem, že asi každá dlouhá a „tklivá“ a silně emocionální píseň by byla vhodná. A nebo stačí i jen broukání, ale je třeba se do něj hluboce ponořit. Někteří účastníci ceremonií jsou zcela nadšení, někteří zklamáni, jako vždy je to silně individuální a nikdo nemůže nikomu zaručit „úžasné prožitky“ v potní chýši. A stejně tak se podle účastníků nedá zaručit, že lidé budou mít pokaždé stejně intenzivní prožitky – je to jako s tripem.

Potní chýše nalaďuje člověka do psychedelického-holotropního stavu mysli – zřejmě zesílením produkce některých neurotransmiterů a zřejmě také díky produkci stresových hormonů. Protože teplotní stres může být dost velký a tělo se pohybuje delší dobu na hraně kolapsu z horka, takže pak reaguje spuštěním různých obranných mechanismů. Pokud se ale obřad provede správným způsobem, tak může být pobyt v potní chýši naopak velice prospěšný. Což dokládají zprávy z prostředí původních obyvatel Ameriky – ti prý, kromě obřadních cílů, používali potní chýše také jako velmi dobrý léčebný prostředek, prý to fungovalo i proti závažným nakažlivým nemocem.

Ale příprava opravdové potní chýše je poměrně časově náročná činnost vyžadující vhodné prostředí. Proto existuje i „městská“ varianta – v zásadě se jedná o pocení v posteli pod několika dekami a myslím si, že tuhle variantu zná a používá kde kdo, jen si ji asi nespojuje s potní chýší a se změněnými stavy vědomí. Musel jsem docela smát, když jsem uviděl tu „urban sweat lodge“, protože přesně tohle dělám skoro celý svůj život, když jsem nemocný a funguje mi to velice dobře. Když mě „přepadne“ nějaká chřipka, tak se na noc dost obléknu a dám si přes sebe několik dek a celou noc se vydatně potím – a samozřejmě že při tom mám také velmi intenzivní a často velmi divoké sny. Pokud je mi hodně špatně, tak takto propotím třeba celý den a nutno říci, že pak jsou změněné stavy vědomí ještě výraznější.

Dělá mi to velmi dobře a používám to opravdu už desítky let – ale každý si musí sám vyzkoušet, jestli něco takového zvládne. Protože tělo se tu opravdu někdy pohybuje na hraně úpalu a tudíž i možného kolapsu. Takže pokud s tím nemáte zkušenost, tak opatrně… Samozřejmě ale, že při tom pořádně propotím postel i deky, takže se pak všechno musí vysušit a převléknout. Ale velmi mi to pomáhá a cítím se pak po takové „potní koupeli“ mnohem lépe. Psychedelický stav mysli vyvolaný pocením a horkem může mít různou intenzitu, proto je potřeba k prožitku přistupovat s obezřetností – tělo si prostě musí na všechno postupně zvykat. Když jsem kdysi před lety poprvé vlezl do sauny, vydržel jsem tam také sotva dvě či tři minuty. Později pak už mnohem déle.

Takže v případě jakýchkoliv pochybností či špatných pocitů je lepší raději celou aktivitu přerušit a nebýt na své tělo příliš náročný… Ale pokud se to naučíme dobře zvládat a dobře rozpoznat, kdy už máme „dost“ – což je jako u všeho velmi individuální – tak pak může být takové pocení velmi silným léčebným a očistným a psychedelickým prožitkem…